Historie


ZDE SE DOZVÍTE NĚCO MÁLO
O HISTIORII VRÁMCI MOŽNOSTÍ
- NYNÍ ELEKTRO-AKUSTICKÉHO DUA.

To jsme my, Vrámci Možností - hravý melodický, vesnický punk-folk-rock s výraznými prvky undergroundu a někdy i nechtěnými disonancemi. Nejsme žádná čerstvě vylíhnutá kačátka. Naše počátky sahají až do hlubin minulého tisíciletí. Vznikli jsme v Obořisti 22.9.2000 někdy okolo 16. hodiny 5 minut deseti vteřin a třech setin. Naše první setava: Oták - zpěv-bukot, kazzu, Radek - kytara, zpěvořev, Jarda - baskytara, webmastering, Petr - bicí, zpěv, Alík - kytara a blonďatá image. Naše první hudební počiny byly dosti strašné a jejich poslech byl možný jen na vlastní nebezpečí. To se potvrdilo na našem prvním veřejném koncertě 21.3.2001 v Příbramském Simply klubu. Málem bych zapomněl připomenout, že tam s náma poprvé a naposledy vystoupila hostující a na housle vrzající houslistka Zuza. Ostatně tehdy to z našeho produkování nijak moc nevybočovalo. Zanedlouho jsme dostali možnost zahrát si s kapelami Nahoru po schodišti dolů band, Philem Schenfeldem apod. Také nás oslovil nadšený mladý redaktor Pepa Koukolícek, který s námi v naší zkusebně natočil reportáž a tuto pak nechal odvysílat na Rádiu Svobodná Evropa v pořadu Studna. V září téhož roku (2001) odchází z našeho souboru Alík. Lákají ho neprobádané vody ska. Tak jsme ve čtyřech. V říjnu jsme si takto sestaveni zahráli na Táborském festivalu Krmelec a diky tomu jsme se konečne dostali do novin. Pravda asi jen deseti slovy... No, taky jsme začínali! :-)... Poté natácíme demo s krycím názvem "Otákovo album". Nahrává se u mě (u Radka) v obýváku. Na jaře roku 2002 vyrážíme poprvé do studia, kde nahráváme demoCD Na protest! Mistr zvuku Petr Houska odvedl skvělou práci a snad zahladil i nějaké ty naše chyby. V dalších letech a měsících nás čekají koncerty s takovými kapelami, jako např.: Vypsaná Fixa, Iné kafe, 200 zbraní, Takschashilla, tehdy ještě oblíbení Jaksi taksi, Deliquent a další. Rock 2003 je pro nás zlomový, neboť jsme se rozhodli nadále hrát ve třech, protože se tak alespon lépe sehrajeme. Odchází zpěvák Oták, který si též zadělává na svůj sólový projekt. Hudba se nám přitvrdila a zesyrověla, což se nám punkomilům líbilo. Roku dvoutisícího čtvrtého nahráváme druhé demoCD s výmluvným názvem ...jsem na hračky... Písničky jsou melodičtější, hravější a údernější. Už se nám podařilo opustit řešící pózu, kterou jsme si na začátku taky trochu prošli. Asi jako většina punkových bandů v začátcích. Dostalo se nám i té cti odehrát nějaký ten koncert i s našimi vzory. Přesně tak. Se Znouzectností. Rok po vydání CD ...jsem na hračky... odchází bubeník Petr "náčelník sedící svetr". Bylo nutno hledat si náhradu. Teprve teď jsme zjistili, jak těžko je takový talent, jako je Petr, nahraditelný. Za škopíky tedy prozatím usedl basák Jarda, který se za ty dva roky zaskakování docela obouchal a probouchal až na bubeníka. Na místo bručivé složky nastoupil klidný človíček, kterému už nikdo ve Vrámci neřekne jinak než Honzík. Musím říct, že je pro nás přínosem a že perfektne zapadl. Po dvou letech bubnování odchází z kapely i Jarda. Asi už na to neměl nervy. Ale snažil se, "co mu bradka stacila" :-). Náhoda tomu chtěla, že jsem si takhle jednou u nás ve zkušebně zajamoval s legendárním bubeníkem plzeňské Znouzectnosti. A bylo rozhodnuto. Na post bubeníka tepa4e usedá výborný bubeník, který nechodil do žádné hudební školy, který hraje pouze podle citu, preferuje živelnost, staví obsah nad formu a při hraní se řídí instinktem. A že mu to teda hraje!!! Tak to je Caine. Jak jednou řekl Honza: "Je to tady z nás nejlepší muzikant. " A v určitém smyslu měl pravdu. Ale Caine k nám nepřinesl jen muziku, ale též skvělého ducha, hloubku a svěží vítr. A začalo se zkoušet. První zkouška probehla 10.12 2006. Ale nebylo to tak hned a samo. S přibývajícím novým repertoárem přibývalo chyb a bylo jich jak máku. A při secvičování těch starých písní se zase odkryly již zapomenuté nedostatky. Nicméne, podařilo se a Vrámci Možností vystoupili 22.2.2007 v Táborském rockovém klubu Orion. Akce se vydařila! Chyby byly, ale nikomu až tak moc asi nevadily. Snažili jsme se hrát v rámci nasich mozností naplno a to se snad podařilo. Lidi se bavili a dorazilo jich tenkrát hojně. S Cainem se holt hraje skvěle. A i když to čas od času (dost často) ulítne, zakopne, prebrnkne, ustřelí, tak nás to baví. A když, tak jsme přece Vrámci Mozností, ne? Od tý doby jsme odehráli nějaké koncerty se Znouzectostí, Disharmoniky, také jsme si zahráli na jednom Echt punkovém festivalu a v soucasné dobe se zkouší a připravuje nový repertoár na nové album. Když to vyjde, máte se snad na co těšit. Tak uvidíme, co uslyšíme! :-). Zatím chystáme promodemo, aby si na nás mohli smlsnout pořadatelé. Staré placičky budou též k dostání.

A jak to vypadalo Dál? Promo demo pro pořadatele je na světě! Ale žádný velký ohlas zatím nevzbudilo. Myslím pozitvní ohlas :-). Taky jsme odehráli, myslím, docela povedené koncerty a v současné době jsou na obzoru další hraní. Jelikož mistr Caine je zatížen a vytížen svou domovskou kapelou ZNC, přijali jsme kvalitního alternujícího bubeníka. Určitě ho znáte. Jde o znovu navrátilého basáko-bubeníka Jardu. Tak to pro vás bude zajímavější. Vlastne nikdy nebudete vědet v jaké sestave přijedem a už vubec ne, jak zahrajeme :-)).

OPĚT DALŠÍ KOTRMELEC!
Jak už to tak v hudebním životě bývá, sestavy se občas mění, což není nic neobyklého. Ovšem někdy změna konzistence přinese i nemalá překvapení. Ti, kdo nás znali jako plně elektrifikované trio - kvintet, možná s překvapením - nebo úlekem - pootevřou ústní otvory, když se na ně vyřítí dva blázni a budou to do nich řezat akusticky, přičemž jedem bude mít okytičkovanou kytaru téměř z plastu, druhý pak bude sedět na bedně s dírou zvané cajon, mlátíce do ní až budou třísky lítat. Jo tak to jsme presně my teď. Vrámci Mozností duo akustik. Abychom nechodili kolem horké kaše. Již jsem naznačil, že jsme se smrskli na dvoučlennou sestavu. Tím přibyvším členem je právě cajonysta a multiinstrumentalista Fífa. (tež sólový písničkář a bubeník kapely Upelestiflus). A takhle teď vystupujem! Takhle nás to opravdu hodně baví. Doufám a věřím, že to bude bavit i vás. Ovšem pozor! Jsme stále punková kapela!!! Nečekejte od nás žádnou "jehličnatou poezii". Nebyli jmse zasaženi kotlíkem ani trošku. Snažíme se na ty akustický nástroje hrát tak, aby to znělo ještě punkověji než na ty elektrický. Což má někdy za následek přervané struny a podobně. :-) Nicméne je to zas něco jiného. Ale samozřejmě - pro mě osobně je zvuk nažhavené elekriky pořád number one, takže mozná, kdo ví, zazní i booster! Fífa - cajoner, si tento nástroj opravdu zamiloval. Mohu zde říci, ze ho ovládl lépe než bicí. Ba co víc. Dokáže na cajon ty bubny hodně věrně napodobit. A tu si jestě střihne nějaké latinské rytmy, foukne na harmoniku, zařve vokál, zatroubí na kazu. Tím samozřejmě nic nezkazí. Právě naopak!! V nejaktuálnější době se nám s většími či menšími chybami podařilo odehrát několik koncertů, např. se ZNC ve Vagonu a v Příbramském Junioru, nějaké s Cainem a Fífou v Děcíne, Kadani, Sedlčanech, Staré Boleslavi, Rybanaruby v Praze a domlouváme další. Urputně zkoušíme, skládáme a chystáme se něco pro vás nahrát. Tak uvidíme, co uslyšíme! Těšíme se, že dorazíte na koncerty! Ono "v prázdném sále to tak nevyzní, ale až přijdou lidé..." :-)

Zatím zdárec a někdy zase s histerickýma zprávama napřečtenou!

             Radek von Vrámci.